Keltové
Je pojmenování velké skupiny kmenů, které v pravěku obývaly západní, střední a částečně i jižní a východní Evropu, včetně území dnešního Česka, v sousedství Římanů, a představovaly tzv. laténskou kulturu.
Je to hlavní kultura tohoto období. V 1. století př. n. l. podlehli Římanům a byli postupně asimilováni či vytlačeni do Skotska a Irska.
Byť nikdy nevytvořili jednotný stát, měli keltové stejnou kulturu, náboženství a jazyk. Dodnes se hovoří v západní Evropě jazyky jež vychází z keltské jazykové skupiny, například: irština, velština, skotská gaelština, bretonština.
Keltové(byť se mohou jevit, jako nesourodá nevyspělá skupina),byli organizovanou společností rozdělenou do společenských kast(válečníci, druidi,prostý lid). Ovládali velice dobře mnohá řemesla a používali také mince zvané duhovky.
|
Rozšíření keltů v Evropě kolem r. 323 př. n. l.
|
Vytlačení keltských kmenů Římskou říší
na Britské ostrovy (stav kolem roku 1 př. n. l.)
|
Galové
Byli příslušníci keltských kmenů obývajících Galii, území zhruba zahrnující dnešní Francii, Belgii, Švýcarsko a severní Itálii, kteří hovořili galským jazykem. Z hlediska archeologických nálezů jsou Galové spojeni s laténskou kulturou, jež dominovala západní a střední Evropě od 5. až do 1. století př. n. l. Na počátku 3. století př. n. l. podnikla část Galů invazi na Balkán a do Řecka. Poté se přeplavili do Anatolie, kde se usadili jako Galatové. V padesátých letech 1. století př. n. l. Galové podlehli Juliu Caesarovi, jemuž neúspěšně vzdorovali v galských válkách. Během následné římské nadvlády byli pozvolna asimilováni, čímž vznikla galorománská kultura. V důsledku romanizace byla galština v průběhu dalších staletí nahrazena vulgární latinou, z níž se postupně vyvinula francouzština.
|
