Další, co v Čechách přetrvalo, jako odkaz keltů, jsou částečně pozměněné 4 nejvýznamější svátky jejich roku.

Rok začínal Samhainem a slavil se 1. listopadu v noci z předešlého dne na den sváteční (jako všechny svátky). Dnes se s ním můžeme setkat v pokřesťanštěné formě svátku všech Svatých 1. listopadu a následných Dušiček 2. listopadu. Byl to svátek všech zesnulých a příprava na období zimy.

Následoval Imbolc slavený 1.února. Dnes ho známe jako Hromnice 2. února.

V noci z 30. dubna na 1. května se slavil Beltine (také Beltaine), který dnes známe jako „Čarodějnice“, které se pálily už tehdy a symbolizovaly veškeré utrpení a strádání. Keltové o tomto svátku zapalovali dva velké ohně a mezi nimi proháněli dobytek, ten měl být takto očištěn po zimě.

Jediný svátek, který takřka u nás zanikl je Lughnasadh připadající na 1.srpna. Šlo o oslavy nadcházejících žní, ale jeho význam tkvěl mimo jiné v uzavírání manželských svazků.